Obezita
Psi v divoké přírodě si regulují objem potravy, kterou přijímají. V dnešní době mají lidé i psi tendenci přijímat lepší a kvalitnější potravu a pohybovat se méně než jejich předkové. A stejně jako u člověka existuje riziko, že i pes se stane obézním.
Obezitu psa zaviní téměř vždy jeho majitel. Podáváním potravy výživnější, než je nutné, v množství vyšším, než pes potřebuje, krmením vždy, kdy pes prosí, podáváním zbytků od stolu, neexistencí žádného řádu v krmení psa a nekoordinovaností celé rodiny v tomto směru. Jestliže psovi navíc dává lahůdky, pro které pes odmítá běžné krmení, začíná se pes stravovat ne podle svých potřeb, ale podle chuti. A pokud pes nemá úměrně k množství a kvalitě přijímané potravy dostatek pohybu, je pochopitelné, že začíná tloustnout.
Tloustnutí může být způsobeno i hormonálními změnami u fen, stárnoucích psů i kastrátů. Metabolismus se věkem zpomaluje a zvíře potřebuje jiný typ potravy. Někteří výrobci nabízejí speciální krmiva pro starší psy a chovatel by je měl svému psu začít včas podávat. Vždy je lépe problémům předcházet!
Pokud si nevšimne sám chovatel, že se mu výživa psa jaksi vymkla z ruky, většinou mu to více či méně taktně naznačí vnímavější okolí. Většina majitelů ale začíná problém řešit, když je upozorní veterinář a když už mohou hrozit i zdravotní rizika související s obezitou.
První podezření
Podle neoficiálních statistik trpí zhruba 25 až 40 procent psů u nás nadváhou. Ne vždy jsou směrodatné tabulky udávající předpokládanou váhu konkrétního plemene. Ostatně i standardy jednotlivých plemen udávají leckdy i několikakilogramová povolená váhová rozmezí – samozřejmě ne u trpasličích plemen.
Rozhodnout, jestli je či není pes obézní, lze poměrně snadno. Položením obou dlaní ze stran na jeho hrudní koš kousek za lokty lze pohmatem zjistit, nakolik zřetelně psovi vystupují žebra. Příliš znatelná žebra mohou znamenat, že je pes příliš hubený. Ideálním stavem je, když se žebra dají dobře nahmatat a při pohledu ze strany má pes lehce vtažené břicho. Pokud však při lehkém pohlazení psa na boku žebra nejsou hmatná, nemá znatelný pas a břicho je z profilu plné, musí si chovatel přiznat, že je jeho pes obézní. Nakolik je zjištěná nadváha pro psa zatěžující nebo přímo ohrožující, poradí veterinář.
Kromě těchto na první pohled patrných projevů jsou dalšími příznaky obezity třeba rychlá únava i při nenáročném cvičení nebo špatné snášení horka a fyzické námahy.
Proč psovi nedopřát nějaké to kilo navíc?
Obezita vadí psům samozřejmě stejně jako lidem. Nadměrně zatěžuje jejich klouby, čímž dochází k jejich nadměrnému opotřebení, dále zatěžuje oběhový systém, snižuje pohyblivost psa a fenkám dělá velké problémy při připouštění, během březosti i při porodu. Nadváha zvyšuje riziko mnoha chorob, včetně zánětů a degenerativních stavů, srdečních potíží nebo poruch metabolismu, např. cukrovky. Pes trpící nadváhou nemůže plně užívat radosti ze života, špatně snáší horko a aktivní zábava mu činí potíže.
Protože je každý majitel všestranně zodpovědný za svého psa, musí kromě povinného očkování dbát také na jeho zdraví. Snížením hmotnosti obézního psa udělá důležitý krok pro jeho celkový stav a kondici.
Rozhodnutí člověka je jedna věc a uskutečnění druhá. Chovatel, který psovi dosud dopřával krmení a pamlsky v hojné míře, musí se duševně obrnit, aby odolal vyčítavým pohledům psa i slabších povah ostatních členů rodiny. Spolupráce celé lidské smečky je prvním krokem k snížení nadváhy.
První pomoc při obezitě
Jsou pouze dvě cesty jak zhubnout: Snížit příjem kalorií, např. menším množstvím potravy, a zvýšit spotřebu energie, např. pohybem a cvičením.
V první řadě je nutné obézním psům snížit celkové množství potravy, vynechat sacharidy a omezit příjem tuků. Ve specializované prodejně nebo u veterináře chovatelům poradí, které z řady kompletních krmiv na našem trhu bude vhodné ke snížení hmotnosti u konkrétního psa. Při dávkování krmiva je nutné držet se doporučených krmných dávek, které jsou uváděny na obalech. Nezáleží při tom jen na váze pejska ale i na věkové kategorii -např. pětikilový půlroční pes bude krmen jinak než pětikilové štěně. Princip takové speciální stravy spočívá v tom, že se nemusejí snižovat dávky dosavadního krmiva o doporučených dvacet až třicet procent, ale pes se nasytí (téměř) běžnou dávkou nízkokalorické stravy, kterou se však zároveň omezí příjem živin. Pamlsky jako doplňky stravy jsou samozřejmě pro psa vítanou součástí jídelníčku, ale v dietním režimu by měly zůstat skutečně pouze doplňkem nebo odměnou a rozhodně by neměly tvořit pravidelnou nebo velkou část denní dávky psa.
Ve vážení je pravda
Nelze spoléhat jen na chovatelův odhad hmotnosti psa, proto je třeba zvíře zvážit (případně nechat zvážit). Postup při vážení malých a středních plemen je takový, že chovatel se nejprve zváží sám a pak, aniž by z váhy sestoupil, vezme psa do náruče. Rozdílem obou údajů se získá váha psa. Velká plemena, která nestačí na fyzické možnosti chovatele ani osobní váhy, jsou vážena u veterináře, případně u Českých drah na tzv. decimálkách. Podobná měření jsou však spíše orientační a rozhodně chovateli neukážou drobné dietní pokroky.
Klasické mechanické pérové váhy mají rozsah přesnosti +- 500 až 1000 gramů, což pro přesné sledování váhy není žádným přínosem. Běžné digitální váhy jsou na tom o něco lépe, ale i u nich mohou být povolené tolerance značně zavádějící. Váhy pro nejpřesnější vyhovující měření s minimální tolerancí jsou už ve speciální cenové třídě, ve které jejich cena začíná zhruba 150 tisíci korunami.
Psa je třeba vážit vždy ve stejnou denní hodinu, ve stejném časovém odstupu od krmení i venčení.
Prvním krokem k redukci váhy je snížení příjmu kalorií zhruba o 25 % proti tzv. záchovné dávce, a to po dobu zhruba dvou týdnů. Po dalších dvou až třech týdnech je pravidelně hmotnost psa kontrolována a postupně dál lehce snižován objem podávané potravy tak, aby bylo dosaženo úbytku na váze zhruba 1 % týdně. To znamená, že pokud pes vážil 10 kilogramů, neměl by jeho týdenní hmotnostní úbytek přesáhnout 10 dekagramů.
Praktické rady
Jestliže byl pes dosud zvyklý na krmení jednou denně nebo dokonce měl potravu k dispozici trvale, je třeba rozdělit mu denní krmnou dávku do několika menších porcí (nejméně dvou na den) a v případě, že nesnědl všechno najednou, mu po třiceti minutách zbytek potravy vzít.
Zhubnout je rozhodně nesnadný úkol pro každého. Klíčovým problémem je nutnost změny zvyků a návyků nejen u zvířete ale i u chovatele. Proto by si každý majitel obézního psa měl položit následující otázky: Kdo z rodiny vlastně krmí psa, kdy a čím? Za co je pes odměňován a jakými pamlsky? Je celá rodina srozuměna s tím, že v zájmu zdraví psa je třeba nastolit tvrdší výživový režim? Jsou všichni dostatečně imunní vůči psímu žebrání?
Krmit psa by měl vždy jeden člen domácnosti. Odměňování by nemělo probíhat podáváním kalorických bomb, ale třeba formou hry nebo nekalorickou pochoutkou.
Snížením kalorií boj s nadváhou teprve začíná. Je třeba zvýšit psovi i pohybovou zátěž, aby získanou energii neukládal ve formě tukových polštářků, ale smysluplně ji vydával. Nelze se vymlouvat na nemoci, stáří nebo lenost psa. V době, kdy je snižována hmotnost psa, stačí i deset zázračných minut denně procházky navíc – i když někteří psi raději celé dny odpočívají, než aby se šli proběhnout.
Jakmile pes dosáhne ideální hmotnosti, může být dál vyživován jen tzv. udržovacím krmivem, které jeho váhu trvale stabilizuje. Pes tak už nebude ztrácet na váze, ale ani přibírat následkem nadměrného přísunu kalorií.
Chovatel musí mít na paměti, že pes potřebuje ke zhubnutí a k tomu, aby zůstal zdravý, pomoc člověka. Podaří-li se dodržet doporučení zvěrolékaře a programově snížit hmotnost psa na přijatelnou míru, může to pro psa znamenat podstatné zlepšení zdraví, zvýšení kvality života a také prodloužení života.
Když pes dosáhne požadované váhy, je to určitě důvod k oslavě, ale není to konec cesty – spíše začátek nového života. Stejně jako u lidí, často nastává jo-jo efekt - jakmile se obézní zvíře vrátí k předcházejícímu krmení, opět nabude svoji dřívější nadváhu. To znamená, že pokud už chovatel nechce, aby pes dále hubnul, tak mu zvýší krmnou dávku. To je krizový moment, kdy by si majitelé psů měli dát obzvláštní pozor na to, aby pes nezačal znovu přibírat. Pomoci by jim měl fakt, že psi po zhubnutí znovu naleznou svou ztracenou fyzickou aktivitu a díky radosti z pohybu sami pomáhají udržovat obnovenou kondici.
Tekutiny
Během redukční diety je dvojnásob důležitý pitný režim psa. Za všech okolností musí mít bezpodmínečně stálý přístup k vodě, avšak pozor na napájení v zimě, kdy psovi voda v misce zamrzá. Pes může začít lízat led a mohl by se mu k němu přilepit jazyk. Někteří psi zkoušejí led prorazit tlapkou, takže může snadno dojít k úrazu pořezáním o ledové střepy. Proto za opravdu krutých mrazů nelze nechávat psovi misku celodenně venku, ale raději mu vodu několikrát denně přinášet.
Zdroj: Planeta zvířat